Dlouhodobé daltonské úkoly aneb Jedna z variant daltonu na Husovce

(ukázka z připravovaného e-booku Dalton for Newbies)
Dlouhodobé daltonské úkoly, které používáme na mé škole, jsou na „daltonském" poli malilinkatou „specialitkou”. V době, kdy jsme systém vyvíjeli (2003-2005), jsme byli v Česku jedinou školou, která tuto formu práce používá. Dnes to již neplatí, neboť tento systém zaujal další nejen české, ale i slovenské a dokonce i holandské učitele na jiných školách a přebírají jej.
 
Dlouhodobé úkoly totiž pomáhají vyřešit dilemata s rozvrhem, neboť se týkají jednoho předmětu (nebo předmětů konkrétního učitele). Tento úkol nezpracovávají žáci v hodinách uspořádaných do bloku během jednoho dne, nýbrž během několika běžných, regulérních hodin, např. češtiny.
 
V praxi to znamená, že se žáci učí podle normálního rozvrhu a „inovující” učitel, hm, nezavazí ostatním. Postihne ovšem, jak se můžete sami přesvědčit, různé oblasti.
 

Co tvoří dlouhodobý daltonský úkol?

 
Dlouhodobý daltonský úkol (zadaný nejčastěji pomocí pracovního listu) se skládá ze tří základních částí: z Povinné části, Volitelných úkolů a Extra-úkolů.
 

• Do povinné části zařazuji učivo, které považuji za základní a je nutné pro zvládnutí daného tématu. Zásada zní: povinné úkoly musí zvládnout každý žák ve skupině, tedy i ten nejslabší. Tečka.

 

• Volitelné úkoly potom pomáhají snadněji diferencovat mezi jednotlivými žáky. Žáci je začínají zpracovávat až poté, kdy mají hotové všechny povinné úkoly.

Vedle klasických úkolů s obtížnějším učivem se mezi volitelnými úkoly mohou objevit například i aktivity, které, viděno „tradičníma očima", s daným předmětem příliš nesouvisí a které umožní učiteli právě onu tolik kýženou deferenciaci. Jaké aktivity do úkolu zařazuji?

• Nakreslit ilustraci nebo komiks jako reflexi literárního textu v českém jazyce (hodnocení v češtině výrazně ovlivní také „kvalita obrazu” — estetika není moje silná stránka, pomáhá mi kolegyně z výtvarné výchovy).
• Nakreslit komiks, v němž jednající postavy nějakým způsobem využijí probírané učivo (nejčastěji používám v angličtině).
• Vytvořit počítačovou prezentace shrnující v úkolu probírané učivo (stále v hodině češtiny, jak jinak).
• Vytvoření „dramatického” výstupu na probírané téma (tento typ úkolu nejčastěji používám v anglickém jazyce, kdy žáci pomocí krátkých scének procvičují cílové učivo jako jsou fráze nebo slovní zásoba).
• Napsat úvahu či jiný text vztahující se k tématu úkolu.
• Vytvořit referát vztahující se k tématu úkolu. Probírá-li se např. pověst Dominikánské věže, proč nenechat žáka, aby mohl ve volitelném úkolu zpracovat stručný referát o historii hradu Templštejn a nepřidat také stručnou historii templářského řádu?
• Vytvořit plakát nebo myšlenkovou mapu shrnující probírané pojmy (nebo slovní zásobu a frazeologii).
• A další.

 

• „Extra-úkoly" (pro zjednodušení někdy také zahrnuté mezi volitelnými úkoly) potom pomáhají žákům relaxovat, případně přináší nové odborné, velmi podrobné informace.

Na nižším stupni se v této části úkolu objeví různé didaktické (či méně didaktické hry) jako scrabble, procvičování probraného učiva atraktivní formou pomocí různých počítačových programů či jen relaxační aktivity jako vybarvení plakátu (který se ovšem nějak vztahuje k tématu úkolu).

 
Rozsah jednotlivých pracovních listů a úkolů závisí na učiteli. Nejčastěji se objevují úkoly, které počítají s cca 3-5 vyučovacími hodinami v daném předmětu. Díky rozsahu úkolu se tak vedle dovednosti samostatně pracovat či spolupracovat na úkolech, studovat a vyhledávat informace, se také žáci učí základní kroky, jak si plánovat práci a následně zhodnotit jak výsledek své práce, tak i proces, kdy úkol zpracovávali.
 
K plánování práce a záznamům, které na první pohled (nebudeme si nic nalhávat, také na tisící první) vypadají jako administrativně dost náročné, jsme na škole vytvořili tzv. Úkolové listy a Daltonské záznamníky. Práce s nimi se ovšem ukázala jako velmi náročná, a proto je nahradily jiné pomůcky pro organizaci. O těch snad někdy příště.
 

Jak vypadá práce na dlouhodobém úkolu v hodinách?

 
V první hodině práce na úkolu proběhne tzv. instruktážní hodina, kdy přijde učitel do výuky vybaven hromadou papírů. Představí úkol, vysvětlí žákům jejich činnost, projde jednotlivé úkoly, zadá termíny (data zadání, odevzdání, data testů) a případně pomůže žákům rozvrhnout si práci. Nezapomene na dostatek času na dotazy.
 
Hodiny práce na úkolu nemusí vypadat pořád stejně, že žáci „jen” samostatně pracují. V průběhu některé z hodin se může objevit třeba klasický výklad, jehož obsah si žáci zaznamenají buď přímo do pracovních listů, nebo do normálních sešitů.
 
Poslední hodina potom slouží k opravě úkolu, objasnění nepřesností a přípravě na test.
 
Ověřování získaných znalostí je samozřejmě nezbytné a probíhá různými formami. Buď žáci píší z daného učiva test (v mém případě většinou sérii testů, jejichž počet ovlivní dosažené výsledky v jednotlivých testech), nebo se znalost ověřuje ústně. Učitel má totiž poměrně dost času zkoušet v době, kdy žáci samostatně pracují na další daltonském úkolu. Získaný čas na zkoušení je taková investice s výhodou.
 
Z tohoto stručného popisu mi vyplývá jedna z obrovských výhod dlouhodobých úkolů. Vytvoří-li učitel delší úkol na komplexnější téma, není pro něho problém naplánovat si do samostatné práce žáků například výkladovou pasáž. Stejně tak je o něco snadnější práce s žáky, kteří mají výukové potíže — učitel nechá žáky zvolit si, zda budou chtít pracovat samostatně, anebo raději chvíli pracují s učitelem (např. formou výkladu problematických pasáží).
 
Největší výhodu ovšem vidím v jednom. Pracují-li žáci samostatně (nebo ve skupinkách) bez učitelova vedení a narazí-li na problém, učitel vysvětluje konkrétní nejasnost konkrétnímu jednici. Tím odpadají klasické kázeňské problémy „teď můžu otravovat, protože to, co učitel vysvětluje, už dávno znám”.
 

A v praxi?

Ukázka daltonského úkolu pro 6. ročník Dominikánské věže . (Tabulku s bodováním úkolů jsem odstranil. Proč taky mást, že? Systému bodů se budu věnuji v samostatné kapitole.)

A dotaz ke čtenářům:

V jakém formátu byste chtěli e-book ke stažení? Nabízí se .epub, .mobi a samozřejmě klasické .pdf. Ozvěte se prosím v komentářích.