Není nad kvalitní zpětnou vazbu

Image courtesy: Peter Fasano

Taky vás rozčiluje obrázek učitele křičícího: Co to děláš? To tě rodiče nevychovali? Co si o sobě myslíš? a podobně?

Co se žák z těchto informací dozví? V jednom okamžiku v 90 % případů probíhá více činností najednou. O které se mluví?

Co si o sobě myslím? V pubertě? No, že jsem pán tvorstva, ne? Že jsem snědl všechnu moudrost světa. Že mi dospělí můžou vlézt na záda.

Rodiče a vychovávat?

Účelem každé zpětné vazby není ulevit si od zlosti, ale poskytnout dostatek indicií a tím nasměrovat dotyčného jedince "správným" (rozuměj: "i pro dobro ostatních") směrem.
Šlo by to tedy i jinak?

4 kroky ke kvalitní zpětné vazbě

Pravidelní čtenáři blogu už asi očekávají, že přijde nějaká rada původně určená pro zcela jiné prostředí, většinou pro oblast managementu. Nemýlí se.

Na rozdíl od mnoha a mnoha "pedagogických" a "didaktických" příruček a učebnic nabízí tento typ "literatury" v praxi okamžitě použitelné a normálním jazykem popsané kroky. Michael Auzzene a Mark Horstman popisují ve svém podcastu Giving Effective Feedback na Managers-Tools™ velmi jednoduchou, na druhé straně užitečnou metodu, která staví na 4 krocích poskytnutí zpětné vazby.

"Můžu si s Tebou chvíli promluvit ..."

Z pozice žáka naprosto nečekaný zlom: učitel, tedy tvor, od něhož se očekává, že mě bude především "omezovat", mě žádá o svolení, aby si se mnou mohl promluvit? Wow. Efekt se u většiny žáků dostaví okamžitě. Učitel ukazuje lidskou tvář i v okamžicích, kdy bude něco vytýkat, a na podobné chování nejsou žáci často připravení.

Samozřejmě se vám nepodaří s každým žákem mluvit ihned. Přestávka má koneckonců jen 5-10 minut, zavolají vás k telefonu ... a také někdy dotyčný žák nemá čas. Pokud potřebujete s žákem mluvit delší dobu, domluvte se na nejbližší možný okamžik. V tomto ohledu mi vyhovují půl-polední nebo obědové přestávky.

V podstatě se pro mě učitele nic nezmění, jen oběd do sebe naházím místo 15 minut za deset, nezvednu 5-10 telefonátů nebo neodpovím na cca 10 dotazů, s nimiž za námi žáci každou přestávku do sborovny chodí.

"Podívej, když děláš ..."

Jak jinak chcete někoho upozornit, že dělá něco dobře nebo špatně, když se děje x věcí najednou? Jak se v tom má žák vyznat?
Přesně popsat prohřešek nebo dobře provedený postup pomůže při dalším kroku — budování žákovy odpovědi.

" stane se ... (toto):"

Mluvím-li o dobrém/špatném chování, není možné nezmínit následky. Stojí za to zmínit alespoň dva, ať si žák vybere. Z počátku bude spíš překvapený, protože mnohé z následků si samozřejmě ani neuvědomoval.

"Jak bys (chování) mohl změnit/dodržovat?"

Poslední krok

1. ujišťuje, že stojí tento postup/chování dále dodržovat (případ chvály), 
2. umožnit každému, aby si nejprve zkusil najít cestu sám.

Samozřejmě trvá dlouho, než se žáci naučí hledat skutečně efektivní a hlavně realizovatelné odpovědi. Nefungující sliby typu "Tak já už vůbec nebudu zlobit." mi u každoročního laureáta minimálně důtky ředitelky školy se musí upravit.

"Co kdybys zkusil alespoň do konce týdne nekecat v chemii, aby si tě paní ředitelka nevšimla?" je výsledek ze předvčerejšího sezení. Pamatujte: zásada Allenova GTD Jaký je další krok? se může použít pro cokoliv, nejen pro organizaci pracovní náplně.

Jak tedy vypadá takový “mini-pohovor" v realitě?

(podobný rozhovor jsem vedl postupně s několika žákyněmi své třídy na začátku října [2007]. Jména jsem samozřejmě změnil.)

Kamilo, můžu si s tebou chvilku promluvit? (Huh?)
Podívej, když se vysmíváš Lubovi, že má mastnou hlavu, že má vlasy jako květák a já nevím co ještě, nedivím se, že na tebe před školou tak vyjel. Vždyť ty mu nedáváš jinou šanci, než aby ti to vrátil protismečí — a když on je pro tebe květák, ty pro něj jsi [...]. A už jste v sobě. Navíc si nemůžeš být jistá, že třeba nejde z ranního tréninku nebo hodiny tělocviku, že si je třeba nestihl ráno umýt a že mu to taky třeba vadí.
Co bys mohla udělat, abyste se zase nezhádali?

Odpověď si doplňte sami. (Pro upřesnění: Po chvíli ticha a za doprovodu slečniných slziček). Od října jsem — zatím — s tímto chováním neměl problém.

Netvrdím, že zatím postup zvládám použít automaticky a v každé situaci. Zkouším tak hodnotit projevy žáků teprve od září, takže mám na čem pracovat. Ale metoda jednoduše funguje.

Celé čtyři kroky navíc nevezmou víc než dvě minuty. Nejlepší ovšem je, že tento postup můžete použít jak pro nevhodné chování, tak i pro povzbuzení "dobré" praxe. Slyší-li i spolužáci v okolí třeba v průběhu hodiny, jaký způsob chování a práce funguje, někteří určitě nebudou pozadu, aby si jej vyzkoušeli.

[Republikovaný článek z 7.12.2007]